Jako bych četla o sobě, Terka neusne jinak než u prsa (podotýkám, že opravdu pije a to docela dlouho a pak teprve dundá), dát takovýho "klacka" do postýlky, aniž by se vzbudila je nadlidský výkon. Ovšem dostat se z ložnice, to je teprv parádička. Taky nám příšerně vržou parkety, takže se stává, že to malá v polospánku zaregistruje a já celá zděšená stojím i několik minut jako socha (snažím se nevrzat) a čekám, až zase "zabere". Což se ne vždy povede, takže celé martyrium - prso, postýlka, parkety nastává znovu. A nejhorší je, že někdy už nechce ani to prso, tak pak musím dělat ve své posteli, že taky spím a čekat až usne. Ale jinak je to naše sluníčko:))) Teda pokud se zrovna nevzteká, neválí po zemi a nemlátí přitom hlavou o zem.
Předchozí