Tak moje rozhodnutí ze školkou bylo jednoznačné: začlenit syna co nejdřív, miluje kolem sebe pozornost. Chodí do školky od září 2006. Nejprve na 5dní v měsíci a od tří let už každý den na 4 hodiny. Od tohoto září tam může už i spinkat, ale to sme ještě nezkusili. Malý Tomášek si na školku těžko zvykal, ale těšil se vždy na kamarády a hračky. Je nádhera vydět, že v kolektivu kvete a umí každou chvíli něco nového.Když se učil semnou písničku nebo říkačku či něco, vždy mu to trvalo dlouho než se to naučil, ve školce ho to baví a tím se učí raději a dokazuje jiným dětem, že On je lepší. Ten dětský hnací motor je krásné sledovat. Jsme ze sídliště a tak mnohé děti ze třídy chodí i s náma na stejné hrací hřiště. Žalují na sebe, vymýšlejí pitomosti a když někdo chybí už se ptají kde je. Můj syn před rokem nemluvil. Ve školce zjistil, že je to třeba a za půl roku už uměl mluvit i sprostě. Školku si pochvalujeme velice moc i když se najdou takové učitelky které zasluhují přes zadek, ale to se nesmíte nechat a případný konflikt musíte hned řešit. Kamarádka mi dala velmi užitečnou radu "Bij se za své dítě i když víš ,že to co říkají jiní je pravda. Dítě potřebuje tvojí oporu"!
Předchozí