Hezký článek. Také jsme jedni z "neplodných". Problém je na straně muže. Jsem znechucena tím, jak doktoři informují pacienty o možných řešeních...
My jsme byli na prvním spermiogramu a o výsledcích (špatných - azoospermie) s námi (=se mnou) měl mluvit podrobněji můj gynekolog. Já ještě než jsem k němu šla sem si na internetu našla několik hodných, ba přímo skvělých lidí-doktorů, kteří mě podporovali v myšlence "než zkusíme IVF, podíváme se na víc možností jiných léčeb" - logicky, v dnešní době prostě musí být víc možností, od čeho máme vyspělou lékařskou vědu? Takže jeden urolog mi nastínil více možností, kterými by měla léčba manžela začít.
Dnes jsem hrozně vděčná, že jsem tyto informace měla dřív, než jsem šla ke gynekologovi. Chceme prostě otěhotnět "přirozeněji" než uměle, a po "ortelu" gynekologa bychom se asi tak trochu zhroutili.
Ten mi totiž řekl jediné: "Aha, takže to teď budete muset jít na umělé oplodnění s dárcovskými spermiemi!"
(Mimochodem, ne že bych byla doktor, ale všude se dočítám, že i s takovou diagnózou, jakou má můj muž, lze najít jednotlivé zdravé spermie a uměle oplodnit jeho spermiemi, nikoliv dárcovskými!!) Je fajn, že v dnešní době existuje skoro 100% úspěšné řešení IVF, ale to ještě neznamená, že je z toho každý odvázaný. Takováto informovanost, to je opravdu jak před 20 lety!
Předchozí