Přidat názor k článku Jak se učit s hyperaktivním dítětem?

Ahoj, mám syna 9 let s hyperaktivitou a poruchou pozornost + dyslexie a dysgrafie. Uľ ve ąkolce se odliąoval od ostatních. Vąichni nacvičovali básničky na besídku a on se plazil po zemi... Bylo toho samozřejmě mnohem víc. V 1. třídě začalo peklo. Neseděl nikdy jako jiné děti. Vybíhal z lavice, padal ze ľidle, věci mu lítaly vąude kolem. Paní učitelka je speciální pedagog, ale hlavně anděl s obrovskou trpělivostí. Chápe syna a snaľí se mu vąemoľně pomoct. Měl obrovský problém se spoluľáky, kteří nebyli ochotni mu tolerovat neustálá poą»uchování a otravování, začali ho odhánět a nakonec se situace vyvinula téměř do ąikany. Byl prostě jiný neľ oni. Díky postoji paní učitelky se vąe urovnalo. Nevynechala jedinou drobnost, která se mu povedla, aby ho nepochválila před dětma a nedala jim ho za vzor. Nakonec zjistili, ľe není tak ąpatný i kdyľ se chová jinak neľ oni. Nebýt této skvělé učitelky, byl by syn ve ąkole naprosto vyřízen a povaľován za grázla. Nebudu to dál líčit vąichni ví, co mám na mysli.
Loni, kdyľ to uľ neąlo dál (léky jsme odmítli), jsme začali chodit na biofeddback do Brna. Jsou na to dost rozporuplné názory i mezi lékaři. Dost nás to časově zatěľovalo, protoľe to máme asi 35 km z bydliątě, ale myslím, ľe to mělo nějaký účinek. Byli jsme asi na 20 sezení (jednou týdně, víckrát jsme to nebyli schopni zajistit) a se synem začalo být lepąí pořízení. Největąí problém měl s tím, ľe nebyl schopen se přinutit k práci. Děti napsali celé cvičení a on tři slova a jeątě s chybami. V matematice to samé, byly dny, kdy nespočítal nic a to mu matika jde dobře. Tohle se také upravilo. Při kontrole na neurologii měl EEG křivku téměř v normálu. Na konci druhé třídy byli na výletě v Dinoparku a paní učitelka řekla, ľe nebyl rozdíl mezi ním a ostatními dětmi.
Ovąem po prázdninách začínáme ąkolu zase se vąemi potíľemi, jako loni. Jsou různá centra, kde biofeddback nabízejí a hodně se liąí v cenách někde jsme dali za 10 sezení 4000,- Kč a jinde to stálo jen 100,- Kč za jedno sezení. Pojią»ovna nic nepřispívá.
Syna donutím k učení nejlépe tak, ľe mu napřed nabídnu něco příjemného. Třeba: Teď si můľeą hrát půl hodiny na počítači a pak jdeme číst. Neodmlouvá, protoľe se těąí na hraní a po půl hodině je to uľ jasně domluveno, tak jde. Vąechno musí být naplánováno dopředu, jinak nemám ąanci.
Je to straąnej boj a mám děs aľ se budu muset učit látku třeba dějepisu v osmé třídě, abych ho to naučila. Přeju pevné nervy, které sama dost často postrádám a drľte se!