Přidat názor k článku K záměnám novorozenců v českých porodnicích

Tak jsme se asi nějak špatně pochopili. Napíšu tady proto svou přesnou představu.

Rodila jsem před 8 lety v malé porodnici. Dostala jsem klystýr, oholili mě, měla jsem k dispozici sprchu, žebřiny, míč...na sále jsem byla tu noc jediná, lékař i asistentka se mi věnovali a manžel byl u porodu. Nic z toho mi nevadilo.
Vadilo mi přesně to, že mi dítě jen ukázali a odnesli. Nikdo mi neřekl kam, nikdo mi neřekl proč se mnou nemůže být, nikdo mi neřekl, kdy mi ho přinesou. Místo toho poslali manžela domů, mě nechala sestra ležet na sále, v ruce kapačku, vynadala mi, že si dávám ruku pod hlavu, vrazila mi mísu a řekla "vyčůrat" a stála nade mnou. Když mi to nešlo, tak teda odešla a já se pak v klidu vyčůrala. Vzala mísu, řekla "spěte" a odešla. Nechala mě hodinu v přítmí uprostřed noci samotnou na sále. Mě se vůbec nechtělo spát. Chtělo se mi brečet, chtěla jsem svírat svoje dítě v náručí, protože až doteď jsme byli nepřetržitě spolu. Bála jsem se, že není dcera v pořádku, když jí odnesli. Mobil jsem tenkrát ještě neměla, takže nezbylo než čekat do rána. Po hodině mě odeslala na pokoj a v 6 ráno mi konečně dali dceru.

MOJE PŘEDSTAVA:
Já jsem klient, který platí (ať už hotově nebo přes pojišťovnu). Porodnice je služba, kterou jsem se rozhodla využít. Má ideální představa je, že se někdo v porodnici bude věnovat "pouze" mě, třeba jen sestřička. představí se mi a nabídne možnosti. Řekne klady i zápory, ale mé konečné rozhodnutí bude respektováno, ať je jakékoli.
Nejsem žádná fanatička a rozhodně je na prvním místě zdraví dítěte i moje.
Ale, klidně jsem mohla denně dojíždět do porodnice na kontrolu a být doma, kde bych nebyla stresována přístupem personálu, kde bych se třeba nakonec i rozkojila, kde by mi moje dítě nikdo nebral jen proto, že je to tak pohodlnější. Protože moje dcera měla normální porodní váhu, žádné obtíže, a slabá novorozenecká žloutenka se objevila až druhého dne.
Zato jsem musela snášet nařízení a řídit se pokyny ošetřujícího personálu. Nedej bože, když jsem spotřebovala pro dceru víc jak 5 plen za den.

Nehledě na to, že mi přijde nemorální chtít tak nehorázný peníze za přítomnost otce u porodu nebo nadstandart, který znamená obyčejný jednolůžkový pokoj se sprchou a záchodem za poplatek tenkrát 500,-Kč na den.Neříkám, že chci všechno zadarmo a extra zacházení, jen by mi stačilo upozornění. Protože to, co má personál x let zažité, třeba maminku, natož vyjukanou prvorodičku krátce po dvacítce nemusí vůbec napadnout.
Ostatních 10 pokojů po 3 lůžkách mělo k dispozici jeden sprchový kout se 2 sprchami a 3 kabinky WC.

Takže ano, jsem fanatik lidského přístupu a kvalitního vybavení.

Stejně tak mě zarazil údiv sestry, když jsem chtěla se svou tehdy 14 měsíční dcerou zůstat v nemocnici i já. Vždyť přece nekojím, tak na co? Nakonec jsem mohla, ale zase pouze na nadstandart za 500,-Kč denně. Zaplatila jsem to ráda, ale celou dobu jsem si připadala jako rukojmí. Nešlo o žádnou operaci nebo závažnou chorobu, pouze o pozorování kvůli zahlenění a s tím spojeným zvracením.
Kdyby mé dítě muselo na JIP nebo na infekční, ani by mě nenapadlo se hádat. Ale takhle...
Navíc, ne každý si to může dovolit. Byla jsem tam tenkrát s dcerou týden (6x500=3000)Kč.

Všechno je jen o lidech a já už se za ty roky naučila slušně ale důrazně trvat na svém přání, pokud je jeho splnění možné.
Přeji vám, ať se i vaše přání plní.