Jen jsem ještě chtěla zmínit jednu věc, která mě ve zdravotnictví mrzí a která by mě potěšila a přitom je zadarmo.
Sama pracuji s klientelou seniorů a zdravotně postižených lidí. Vždy, když ke mě ppřijdou, nabídnu jim ruku a představím se. přesto, že mám cedulku se jménem na dveřích. Když jdu za nimi domů, do nemocnice, do domova důchodců, podám jim ruku, řeknu jim, jak se jmenuji, kdo jsem a proč jsem přišla. I když přitom třeba leží nebo jsou mentálně na takové úrovni, že to úplně nechápou.
Setkala jsem se s málo zdravotníky, kteří tohle dělají. A to mě mrzí.
Bylo by pro mě přijatelnější, kdyby pan doktor, který zná nejen moje jméno ale i detaily mé dělohy, ke mě přistoupil a představil se. Nebo sestřička, když přilítla s injekcí a zavelela "vystrčte zadek", přišla klidně a řekla "Dobrý den, paní Nováková, já jsem sestřička Alice Vopršálková a přišla jsem vám píchnout injekci, po které se vám snáze zavine děloha".
Předchozí