Přidat názor k článku Jedináček

Také jsem měla jen jedno dítě a domnívala se že tak to i zůstane, měla jsem o něj šílený strach a říkala jsem si že větší strach už neunesu. Také jsem se mu snažili vynahradit to že nemá sourozence. Ze svého okolí také spousta lidí s tím měla "problém" že máme jen jedno, mě dlouho ani nenapadlo toužit po dalším dítěti, pak najednou dospěl do věku kolem 5-ti let a já netoužila po ničem jiném než po dalším dítěti, chvíli jsme počítali, chvíli šetřili, není snadné uvrhnout rodinu ze dvou vysokoškolských platů leč průměrných jen do jednoho a chtít žít jako předtím, lyže, kola, tenis a další koníčky.
Chvíli před jeho 7-mými narozeninami se mu narodila sestřička a nebylo šťstnějších lidí na světě, najednou jsme byli kompletní, i ten strach místo aby se zdvojnásobil zůstal stejný možná menší.
Tím chci říct že chápu postoj matky jedináčka i matky která má děti 2 a více. Každopádně je to o pocitu každého člověka, někdo touží po velké rodině, jiný upřednostňuje jiné věci. Nechte každému jeho pocity, nikdo jiný je totiž nedokáže pochopit.