Přidat názor k článku Jedináček

Mám syna 1 rok. Porod jsem měla plánovaným císařem - konec pánevní. Po porodu a pak doma, jak to bylo vše strašně těžké, jsem si řekla, že jen jedináčka. Několik měsíců jsem tvrdila že jen jedno dítě. Dnes vím, že jen jedno dítě NE. Na bolest a ty špatné věci se někdy zapomíná, jako třeba u mě. Líbí se mi pozoravat synka jak se rozvýjí. Mám velkou touho, sledovat vývoj ne jednoho dítka, ale dvou, jak si hrají, vyrůstají, učí, zlobí atd.... A hlavně vím, že je fajn mít sourozence z vlastní zkušenosti. Samozřejmě je důležité, aby si rozuměli. Ale to předem nikdo neví. Příjde mi sobecké nedopřát dítku sourozence. Ale jelikož mám císaře, tak mám doporučeno počkat 3 roky. Ale to bych počkala, i kdybych mohla dříve. V rodině máme 2 jedináčky (moje sestřenice) a jedna je v pohodě, není sobecká, ale moc jí mrzí, že nemá sourozence a druhá je velmi sobecká, nerada se dělí a taky jí mrzí, že nemá sourozence. Má jedno dítko - neplánovaně v 18 letech a druhé nechce, jen kvůli pohodlí, protože ho prý měla taky sama. Každého věc.