Přidat názor k článku Jedináček

To jste dobře brnkla na moji strunu.Jsem sama jedináček a opravdu nemám pocit,že by to byl až takový handicap.Samozřejmě se také setkávám s názorem, jaký jsem chudáček (nebo naopak rozmazlenec), když nemám sourozence.Sama se řídím tím, že přátelé jsou rodina, kterou si člověk sám vybere a mám to štěstí,že takových opravdu kvalitních lidí mám kolem sebe dost.Ani v dětství to takový problém nebyl,protože jsem měla o rok starší kamarádku a obě naše rodiny jezdily na společné dovolené.
Pořizovat si druhé dítě jen proto,aby tomu prvnímu nebylo smutno, mi nepřipadá jako dobré řešení. A naprosto zvrácené mi připadá, když si někdo pořizuje víc dětí, aby mu nějaké zůstalo,kdyby se jednomu něco stalo!!!(Opravdu jsem slyšela i tento názor). Přece je to především o tom, kolik dětí chceme mít my sami, vychovat je a dát jim lásku a připravit je do života. Sama jsem ráda,že mě rodiče podpořili i materiálně a nevystrkali mě v osmnácti z domu.Těžko bych jinak byla tam,kde jsem a měla dnes zázemí pro vlastní rodinu.
P.S. Moc pěkně napsaná je knížka Sourozenecké konstelace (autor Leman?).