Přidat názor k článku Jedináček

Milá Katko,

chtěla bych Vám poděkovat za tento článek, protože mi naprosto mluví z duše a jsem ráda, že konečně taky někdo píchnul do vosího hnízda (jak tu už bylo napsáno) a podělil se s ostatními o zkušenosti s otázkami typu kdy bude další, jak bude další, proč nemáte druhé a tak.
Vzhledem k tomu, že dceři budou tři roky, čím dál častěji potkávám maminky, které mají stejně starého prcka, s bříšky, kočárkem a tím pádem i s otázkou, kdy vy tedy tomu svému jedináčkovi pořídíte sourozence. A ty pohledy, když řeknete třeba za pět let a nebo taky nikdy jsou naprosto výmluvné. Sama jsem mladší sourozenec, sestru mám o šest let starší a vždycky jsem si spíš hrála s vrstevníky než s ní. Co se týká dobrého pocitu, že mám sourozence nastal, až když sestra přišla do puberty a maminka veškeré své úsilí směřovala na ni, takže mě občas a bez následků prošla nějaká ta špatná známka či poznámka.
Moje sestra má dnes 4 děti, nezávidím jí, obdivuji ji, ale já bych si rozhodně jejich životní standard nepřála. A opět budu ta nechutně materialistická osoba, která raději dopřeje svému dítěti možnost výběru z mnoha kroužků, hezké dovolené, výlety, občas i jídlo v restauraci, aby měla pěkné zážitky a bylo na co vzpomínat než dalšího sourozence.
Podotýkám, že též se hodně stýkáme s jejími vrstevníky, se sousedkou, která má o rok mladšího kluka, se vídáme téměř denně a tedy nouze o boj s hračkami rozhodně není.
Dana