Přidat názor k článku Jako v pohádce

Lenko, když jsem otěhotněla, tak první reakce toho mého bylo něco v tom smyslu, dopr... to se musí stát zrovna mě, a to jsme byli do sebe tak zamilovaný :-(. Navrhoval mi "odložit rodičovství o 2 roky" tedy mě posílal na potrat. Já se nerozhodovala, dítě jsem chtěla. Takže se rozhodl, že mě v tom nenechá... teď si říkám, kéž by nechal. Celé těhotenství se moc nezajímal, doma to řekl až když jsem byla v 9 měsíci. Nicméně spolu žijeme už od porodu 2 a čtvrt roku a já pořád přemýšlím, že od něj odejdu.
On má na prvním místě práci, syn ho zajímá asi tak půl roku, co už je s ním zábava. Když byl malý, tak jsem na všechno byla sama. Asi jsem s ním zůstala, protože jsem ho milovala, ale teďka mě zamilovanost asi přechází. Podle mě se většina chlapu nezmění, to jsou jen ty naivní představy, jak ho změníme :-(