Přidat názor k článku Jedináček

Chudoba je individuální věc. Můj bratr má s přítelkyní příjem 50 00,- čistého měsíčně, neustále mluví o tom, že si rodinu zatím nemohou dovolit, jelikož by nemohli děti zabezpečit. Vypracoval se sám, pracuje velmi tvrdě a to i o víkendech a stojí mu to za to. Co se týče peněz, zvykl si na jistý standart, který jsme doma nikdy neměli.
My s přítelem nemáme dohromady ani půlku, máme malou dceru a rozestavěný dům - naštěstí už máme nejhorší část rekonstrukce za sebou, ale dluhů spoustu a nijak zvlášť si vyskakovat nemůžeme. Přesto jsme spokojení.
Neznám nikoho, kdo by litoval, že má bráchu nebo ségru, znám pár lidí, co si vždy přáli sourozence a nedočkali se ho. Dceři platíme životní pojištění a stavební spoření, nemyslím si ale, že rodič musí dítěti vyšlapat cestičku úplně. Dospělý člověk se musí naučit vydělávat, šetřit a postupně se zabezpečit - není povinností rodičů kupovat dětem bydlení. Je to jen můj názor. Naši byli zadlužení, léta jsem strávila na ubytovnách a levných podnájmech, ale naučila jsem se o sebe starat a hezké bydlení jsme si s přítelem pořídili společně. Je to krůček po krůčku, ale o to větší z toho máme radost.
Souhlasím, že nikdo nemusí obhajovat počet svých dětí, je to každého věc. Naopak nesouhlasím s tím, že dítěti se musí dopřát drahé kroužky a vybavení - proč je to pro někoho důležitější, než další člen rodiny(?). A ptají se někdy rodiče - chtěl bys sourozence, nebo nové lyže..(?).