Přidat názor k článku Jedináček

Mecháčku, Báro a spol., díky, zajímavé!
Jsem taky jedináček.. hrozně jsem chtěla sourozence - rodiče nechtěli další dítě ;(( tedy oni věděli, proč další dítě nechtějí - a dnes to i chápu - ale tehdy to byla jiná kapitola, to jsem vyloženě brala jako velkou nespravedlnost!
Manžel je ze 3 dětí, nejstarší.
MÁME 2 HOLKY - BYLA JSEM SKÁLOPEVNĚ ROZHODNUTÁ, ŽE JEDINÁČKA NIKDY, PROTOŽE JSEM SI TO SAMA ZAŽILA (z mnoha důvodů - jedináčkovství nedoporučuji coby dítě i coby dospělý-rodič). nechce se mi o tom ani snad víc psát...
Každý to ovšem snáší jinak. já to snášela špatně a myslím, že svůj názor nezměním. i když: každý jedináček je jiný! tak nechci zevšeobecňovat.
bohužel, JSME V SITUACI, KDY MOŽNÁ NEBUDEME MÍT DOST PENĚZ ANI NA 1DÍTĚ, A MÁME UŽ 2 (a to druhé už vracet rozhodně nebudeme;))
Možná naše rozhodnutí bylo krátkozraké a nezodpovědné...
Možná nám ho někdy děti i vyčtou... nevím.
"Doba nebyla nikdy příliš nakloněna volbě mít hodně dětí!" - to myslím někdo moudrý někdy řekl. I to je možná pravda... ;)
doba je vždy "nejistá"...
každý máme samozřejmě právo na svůj názor a na svou volbu.
v našem domově mi ovšem sourozenec moc chyběl (i do party "proti rodičům";)) a i zpětně můžu říct, že jakkoliv jsem se cejchu "sobeckého jedináčka" zuby nehty bránila - určitým způsobem mě to "poznamenalo" - Mecháček to psal o své ženě velmi hezky a výstižně... ;o)
pěkný večer všem!
i.