Přidat názor k článku O sezení na dvou židlích

Mila Katerino,
S potesenim jsem si precetla Vas clanek o sezeni na vice zidlich a pocity ketre popisujete jsou mi zname. Od mala jsem vyrustala v cizine a v osmnacti letech jsme se prestehovali do Kanady (Montreal), takze to byla dalsi velka zmena. Bylo tezke si zvykat a zpocatku jsem tdy ani nechtela vubec zustat. Dnes je mi 25, citim se tady daleko lepe, ale pocit, ze "nikam nepatrim" me stale provazi. Snazim se zachovat si tradice ktere mi jsou blizke a ktere mne priblizuji domov. Je to dost velky boj, ale nepopiram, ze me to obohatilo jako cloveka. Pocity domova mam vsude a nikde a proto si myslim, ze pro lidi kteri maji podobne zkusenosti je nejduleziejsi ten jediny "domov" ktery si berou vsude sebou: pocit harmonie a vyvazenosti nezavisle na okoli.