Mám za sebou dva porody v porodnici a dva domácí porody. Pokud mohu posoudit ze svého pohledu, tak je určitě nesmyslné a proti přírodě odnášet miminko od matky.
Když jsem porodila prvního synka, byla jsem vyčerpaná, malého jsem téměř neviděla (ještě že byl u porodu manžel) a všechno mě šíleně bolelo, omdlévala jsem, ještě po návratu z porodnice domů po 7 dnech po porodu jsem si nemohla sednout. Šestinedělí mi připadalo krátké na to abych se po porodu zotavila. Dnes si uvědomuji, že to bylo částečně způsobeno i tím, že jsem neměla malého u sebe na pokoji.
Druhého synka jsem porodila náročnějším (vyvolávaným)porodem s komplikacemi a protože jsem ho měla hned po porodu u sebe tak jsem se zotavovala po porodu šílenou rychlostí s porovnáním s prvním porodem.
Třetí dítko - dcerku jsem porodila doma za asistence manžela a očekávala jsem náročnější a delší vyčerpávající porod ale za hodinu po porodu jsem se cítila naprosto vpohodě a musela jsem se spíš nutit odpočívat, protože jsem se cítila jako bych vůbec nerodila.
Čtvrté dítko jsem porodila také doma a opět jsem se musela nutit odpočívat, protože jsem se cítila fyzicky naprosto vpořádku.
Když byly malé 4 dny tak jsem prožila pro mne zvláštní příhodu. Vzala jsem svou 5-ti letou dcerku, čtyřdenní dcerku a jela jsem autem do porodnice na očkování proti TBC, v porodnici jsem viděla maminky které rodily ve stejný den jako já, BYLO MI JICH TROCHU LÍTO, tahaly nohy po zemi, protože je ještě nemohly unést, opíraly se o zeď a chodily v předklonu, sedaly si s velkou bolestí a seděli spíš jen tak napůl na boku (okamžitě jsem se vžila do pocitů a bolestí po prvním porodu). Návštěvy sourozenců a manželů se odehrávaly v jedné místnosti za asistence jiných "nepřizpůsobivých" návštěv. Uvědomila jsem si jak jsem oproti nim napřed. Moje děti už mají sourozence doma a jsou s ním plně sžití, prostě se ráno probudily a bylo miminko.
Byla jsem ráda, že jsem mohla porodit doma, i když jsem dlouho nevěděla, zda budu moci své miminko přivést na svět doma, malá byla v příčné poloze a otočila se až 2 týdny před porodem. Přesto jsem k rozhodnutí porodit doma dospěla až v průběhu porodu, ono se to totiž zodpovědně ani dříve rozhodnout nedá.
Moje první reakce na právě porozené čtvrté dítko byla, NO TEDA JEŠTĚ ŽE JSEM NERODILA V PORODNICI TOHOHLE BYCH SE BRÁNILA KDYBY MI CHTĚLI DÁT DOMŮ. Očekávala jsem totiž (s ohledem na své předešlé novorozeňátkovské zkušenosti) plešaté popř.blonďaté miminko a ono to mělo černé dlouhé vlásky! Ten šok byl docela silný, protože mě prvních 15minut po porodu nenapadlo se podívat, zda mám dcerušku nebo synka a to jsem malou celou dobu držela v náručí a kojila ji......
Předchozí