Přidat názor k článku Jedináček

taky souhlas. Já měla první dítě skoro v 37 císařem, takže kdybych chtěla druhé, tak se k němu "dopracujeme" nejdřív na prahu mé čtyřicítky. A to už se mi do toho nechce.

A tuhle měla snahu NAŠE JEDINÁČKOVSTVÍ probírat se mnou kamarádka, co teprve ted čeká první dítě a vůbec ještě netuší, jaké bude v praxi dítě mít. Přitom už ted musí do konce těhotenství ležet, protože se otevírá...partner podniká...takže hlídání víceméně mít nebude, ani ze strany babiček...a je předpoklad, že druhé těhotenství bude obdobně problematické.

Nicméně "krafá", když jí řeknu své důvody, tak se mnou polemizuje...přitom si myslím, že se sice snaží navenek ŔEŠIT MĚ, ve skutečnosti ale řeší sebe a svoji nejistotu, kolik vlastně dětí. Ona si vlastně ted v těhotenství ani není jistá, že udělala s dítětem to pravé ořechové.
Hlavně, když má navenek "jasno", že teda jedináčka ne, když už děti...

V duchu jsem se zařekla, že s podobnými "starosty" jako je ona, na toto téma už nic zdůvodnovat nebudu. Prostě řeknu jen, že jsem spokojená se stavem věcí takovým, jaký je. Tečka.