Přidat názor k článku Jedináček

No, tohle asi taky bude problem. je totiz fajn byt pres den s kamaradama, ale moc si endokazu predstavit ty vecery bez brachy. a vikendy a povidani dlouho do noci (za coz nas nasi hubovali ;-) ). A kamaradi taky nemuzou prespavat kazdou noc. malokdy jsem vecer byla sama. nasi si s nama hodne hrali, ale taky jsem si hravali my sami. Vlastne az na stredni jsem tak zacala mit touhy nekam zalezt s knizkou enbo s kytarou,a le to ejn tak na hodinku. Vecery a vikendy jsme z 99% travili bud vsichni v obyvaku u nejaky hry, nebo i TV - ale spolecne a nebo s brachou (je o 3,5 roku maldsi) a doted se spolu vyblbneme, zahrajem hry,...
A myslim, ze jsou dulezite i ty psychosocialni "hry" - dilemata - neco vyzvonit nebo envyzvonit, udrzet tajemstvi, kdy se postupne dite uci, ze se nevyplaci chovat se sobecky, ze prospech druhyho nemusi byt vzdy ztratou,... to se proste neda prenest. A s temi dospelymi jedinacky muzu jedine potvrdit. Precijen vztah rosic - dite nemuze nahradit vztah na stejne urovni (dite-dite). To je stejne, jako by se tvrdilo, ze kamaradky a dite muze zene nahradit manzela. Jsou to uplne jine vztahy.