Přidat názor k článku Jedináček

Určitě tvůj postoj k rodině je daný tím, že harmonie jsi asi moc nezažila. Možná proto ti nevadí chladné vztahy se ségrou. To já zažila hezký dětství, ale vztah s mým bráchou ochladává a ochladává. A já se s tím pomalu smířila. Ano, brácha je extrém- alkoholik. Ale podobně ochládají i další vztahy (tchánovic, švagr, sestřenice...) Teď jsem si vzpoměla na bratrance, kterého jsem měla celé dětství téměř za bráchu (byl stejně starý)- a dneska já ani nevím, kde žije a 15 let jsem ho neviděla. Vím, že nikoho nemohu nutit, ale vím o co přicházím.(Ó jak sobecké) Paradoxně to máš ty (díky nedobrým zkušenostem) mnohem snazší- máš jasno. Já ale ne.
Rozhodně není pravda, že sourozenec je to nejvíc, co dítěti můžeš dát. Mnohem víc mu dáš tím, že ho dobře vychováš. To, co je dobře, záleží na tvých postojích a zkušenostech, okamžité situaci, ale i na náhodě.
Jinak náš domácí postoj k počtu dětí: první jsem moc chtěla. Pak jsem dlouho nechtěla o ničem ani slyšet, jedno dítě mě naprosto naplňovalo. A najednou BUM! a mě popadl mateřský pud:-) Druhé dítě bylo ještě hodnější a my vyzrálejší a tak nevylučujem, že jednou, možná...Takže- časy se mění a my se měníme s nimi:-)