Ahoj, musím souhlasit. I my to máme s manželem takto OBA. I nám se dcera narodila do pevného stabilního vztahu a bylo nám oběma jasné, že minimálně tři roky bude ona na prvním místě. Svůj vztah si užíváme večer, když malá spí. Ale to až tak posledního půl roku, předtím jsme bydleli v garsonce. Hlídání nemáme. Nemohli jsme se sobě věnovat ani z desetiny tak, jak bychom chtěli. A přesto jsme spolu šťastní.
Až bude dcera o kousek větší, bude zase více prostoru pro nás dva.
Myslím, že nejdůležitější je to, na čem se shodnou OBA rodiče. Pokud jsou do dítěte zbláznění tak jako my, nějaké to nepohodlí ve vztahu rádi vydrží. Protože ví, že se navzájem milují.
Ale ne, že bychom na našem vztahu nepracovali. Pracujeme, vymýšlíme pro sebe radosti a překvapení, ani v sexu myslím nikdo z nás nestrádá. Snažíme se prostě udržet mezi vztahem naším a mezi vztahem k dceři rovnováhu. Ale vztah k dceři u obou o něco vyhrává. A jsme takto spokojení.
Předchozí