Přidat názor k článku Příště chci rodit jako rodička, ne jako pacientka

Margaret, neřekla jsem, že u ostatních porodů nic takového není. A vím, že nikdo číst myšlenky neumí, ale o tom to nebylo, na nic, co se mi "dělo" jsem si nestěžovala. V téhle porodnici se opravdu nečekalo, že budu hekat - byla jsem několikrát upozorněna, že tu nejsem sama a že si musím uvědomit, že každým hlasitým projevem plýtvám drahocenou energii :-)

A ohledně toho hladového miminka - věděla jsem, že je hladové. Malou jsem chodila kojit každé tři hodiny na dětské oddělení. Každé tři hodiny tam též chodila paní Vomáčková a pokoušela se za asistence dětských sester malého nakojit. V noci je provoz dětského oddělení omezen, je tam méně sestřiček než ve dne, takže zatímco moje dcera dostala v noci cizí mateřské mléko, paní Vomáčková se v noci pokoušela synka kojit sama. Každé ráno jsme se spolu potkaly na dětském oddělení pří první ranní návštěvě, ona uplakaná a zoufalá. Teprve po několika dnech se jedna sestřička slitovala (nebo jí už možná ruply nervy a nemohla se na toho malého hladového človíčka dívat) a dala paní Vomáčkové na vlastní zodpovědnost (doslova řekla: já si to paní doktorce zodpovím) pro malého umělou výživu.