Když měla rok a půl, opakovaně se stalo něco, pro co není vysvětlení. Najednou vypadala vystrašeně a nakukovala velmi opatrně do vedlejší místnosti. Ptali jsme se co tam je, proč se bojí. Odpověděla "pán".Samozřejmě v roce a půl teprve začíná dítě mluvit, ale slovo pán už znala a znala také jeho význam.A pána viděla několikrát, dokonce už jsme poznali, že něco vidí, změnila chování. Také se najednou bála jít do té místnosti. Zkoumali jsme, jestli nemohla viděte nějaký stín, ale stíny znala, těch se nebála.Trvalo to asi měsíc, pak to přestalo. Také viděla v zahradě koníčka. Žádného nemáme, koně měl můj otec když byl hodně mladý, a měl ho přivázaného v místě, kam dcera ukazovala. V roce a půl nemohla vědět, že její dědeček, když žil a byl mladý, tak že měl koně. Nikdy jsme o tom s ní memluvili. A ona opakovaně stála u okna a říkala, koníček,koníček, tam ..
Předchozí