Přidat názor k článku Malý zázrak

To znám. Já to brala nějak jako hotovou věc, že je tam někde ten její "ochránce". Terezka se na "něj" vždycky tak hezky řehtala. Tak jsem si myslela, jestli to není můj děda, nebo prababička.... no, přestože jsem totální ateista, abych zachovala dobré vztahy i v posmrtné rodině, nazvaly jsme to neutrálně Andělíček :-)). Poznala jsem hned, že "ho" vidí. Tak mi to bylo pak už blbý jen tak tam stát. Tak jsem začala zdravit a vždycky jsem poděkovala, že mojí Terezku tak hezky hlídaj. No fakt. Myslim, že se na ní postupně chodilo dívat již zemřelé příbuzenstvo. Jako jí pozdravit, třeba přivítat na světě....
Myslim, že to vlastně u nás vypadalo jako při normální návštěvě. Akorát dotyčná návštěva byla duch a já mu teda nenabízela kafe.... :-))