Přidat názor k článku Malý zázrak

To přece nejsou zázraky, to je normální.
Děti to tak mají, to až my z nich časem většinou vychováme materialisty.
I ti, co se tu posmívají, to taky tak měli když byli malí.
Prostě te´d jen věří, že nemůžou nebo že to není možné, protože ve fyzice to slyšeli jinak.
Jsme omezeni tím, nač si můžeme sáhnout....ale i "materilaistická" věda se vyvíjí. To, zač se ve středověku upalovalo, se te´d učí na školách.
Učme se od dětí...a naslouchejme jim. Nemusíme tomu říkat zázraky...je to prostě fakt. Vidí, vědí, cítí, slyší...protože je ještě nestačil vtáhnout nás konzumní svět.
I zvířata víc vidí a cítí než my.....
I my bychom to uměli zase jako děti, kdybychom se mohli zastavit v tom šíleníém kolotči stresů a předsudků, že něco jde a něco ne.
A děti, které řeknou - hele pán????Někteří rodiče se se zájmem podívají a řeknou - "ano"? A někteří - "ale prosím tě, jsi normální, jakej pán.....dy´t tam nic není!" A to druhé dítě pro jistotu už příště vidí taky "nic"....
Hodně malých dětí vidí okolo lidí barvičky - aury....dokážou také rozeznat podle nich pravou povahu lidí - zkuste to. Zeptejte se....dětem to, že vidí energii okolo lidí, připadá normální a proto jim nepřijde důležité o tom mluvit. myslí si, že rodiče vidí totéž. Mizí to většinou okolo 5. roku věku.