Přidat názor k článku Příště chci rodit jako rodička, ne jako pacientka

Marol, ale já jsem to taky nebrala tak, jako že je to špatně :-) Chápu, že miminka prostě břečí, že se v nemocnici dělá vizita, že se tam uklízí,...o to žádná. Takhle to prostě v porodnicích chodí a já to vím. Popis těch věcí měl pouze dokumentovat, že přes všechnu péči a starostlivost chybí bohužel to nejzákladnější - klid a soukromí pro matku i dítě. Porod samotný považuji za dost intimní záležitost...

Měla jsem problémy s kojením a jediné, co jsem potřebovala já i dcera, byl opravdu klid. Naučily jsem se to až doma. Až když jsem byly samy a měly jsme na to dostatek času. V nemocnici to prostě nešlo. Malou jsem u sebe neměla a sestřičky z dětského oddělení na mě čas prostě neměly (a to je samozřejmě pochopetelné, měly starosti s dětmi).

Nemám z pobytu v porodnici žádné trauma, ani nepříjemné zážitky a vše jsem psala s odstupem času. Jsem šťastná, že dceru mám, ale přála jsem si pro nás pro obě lepší začátek. Když mi jí poprvé "půjčily" do náručí, začala řvát jako tur. A neuklidnila se, dokud jí ode mně nevzala sestříčka a nepochovala jí ona. A trvalo ještě docela dlouho než pochopila, že máma jsem já (ano, z tohoto jsem trauma měla, ale to je asi pochopitelné) :-(