Přidat názor k článku Názor: Jak nejlépe pomoci rodinám s dětmi

Byl jsem před pár týdny na konferenci s britskou konzervativní dámou, Jill Kirby, z Center for Policy Studies, blízkého konzervativní straně. O přestávce jsem s ní mluvil a jí strašně překvapilo to, že rodiče u nás mají automatické volno, když děti onemocní. Okamžitě se mne ptala, zda to není problém pro zaměstnavatele a jestli to nevede k diskriminaci žen. Moje zkušenost z práce je, že zaměstnavatel se snadněji smíří s mateřskou-rodičovskou, jakkoli dlouhou, než s "paragrafem".

Ve Velké Británii nic takového nemají (paragraf) a tak je to na rodičích zajistit děti po dobu nemoci. Řešení jsou od placené péče po prarodiče. To samozřejmě má slabé stránky (děti brzy po nemoci zpět do školy), ale na druhou stranu to vede i k silněji provázaným rodinám.

Agenda konzervativců je např. v tom, aby příspěvek na hlídání byl rovný pro děti u prarodičů, hlídaných doma, v mateřských centrech, soukromě hlídaných, i ve školce. A dokonce i v případě, že matka vychovává dítě doma. Čili dosáhnout, že i ve státních školkách rodiče budou platit plně alespoň provozní náklady, ale dostanou je zpět v příspěvcích apod.

Líbil se mi i nápad p. poslance Kvapila (KDU-ČSL), který nad konferncí měl záštitu, dosáhnout, aby mateřská byla do 3 let a 4. rok mohl každý umístit kamkoliv mezi 3-7 let dítěte podle potřeby.

Jinak ten závazek na 2-3-4 roky může být pro rodiny docela riziko, když se třeba kolem 1 roku zjistí, že dítě má zdravotní problém (třeba celiakii). Pokud nebude extrémní, tak do 4-6 let rodina nemá šanci dosáhnout na jiné dávky (příspěvek na péči apod.) a přitom již nic nedostane. A to potom např. v případě hypotéky může být šok. U nás to bylo stejné, naše dcera byla 30%-50% času doma nemocná, lékař zakázal školku atd.

Jinak zajímavé bylo i to, že ženy se dost výrazně dělí na 3 skupiny: prorodinné, pro-pracovní a ty jež nechtějí ani jedno obětovat. A pokud děláte politiku jen pro jednu skupinu, tak vám vždycky druhá vynadá...