Ráda bych přidala svůj názor k velmi aktuálnímu článku: jen pro pořádek uvádím, že jsem na rodičovské dovolené a zároveň šťastlivec, který díky vstřícnosti zaměstnavatele může částečně i pracovat. Celý tenhle problém vidím ve více rovinách.
1. Chápu rozhořčení maminek, které jsou v tuto chvíli postaveny před hotovou věc. Některé si vybrat mohou, jiné ne, ale takový je prostě život. Není to první a troufám si tvrdit, že ani poslední situace, která není tak úplně spravedlivá ke všem. 2. Každý se s tím musí vypořádat, ideální situaci nebo ideální podmínky má jen málokdo. 3. Jsem zastáncem názoru, že maminkám by daleko více než štědrá sociální podpora pomohlo (prospělo), pokud by mohly pracovat na částečné úvazky. Na to samozřejmě potřebují výpomoc s hlídáním - jak to zařídit? V situaci, kdy poslanci "porcováním medvědů" finančně podporují umělé trávníky a kabiny fotbalových hřišť, namísto oprav školek (popřípadě rozšířením jejich kapacit) asi těžko. Kdo nemá babičku, stojí před opravdovým problémem. 4. Na druhé straně, na své pracovní pozici nabízím maminkám na rodičovské dovolené možnost pracovat na částečný (třeba poloviční) úvazek (v oboru je kvalifikovaných sil opravdu nedostatek). Některé z nich by měly i hlídání vyřešeno, ale přesto nemají zájem.
Jaký je závěr? Ať si každý udělá sám, ale podle mě ani tuhle situaci žádný univerzální systém dávek (byť sebeštědřejší) nevyřeší.
Předchozí