Mně by se taky líbilo, abychom byli doma oba a peníze jen tak přitékaly na konto. Ale jak to udělat, že?
Můj muž je manažer, vydělává hodně, ale chodí domů večer. Já pracuji na ŽL, a třebaže dělám dost kvalifikovanou práci pro docela známou organizaci, tak vydělávám nesrovnatelně méně. Navíc mám ještě malý úvazek, protože chci být s dětmi. Pokud bychom to udělali tak, jak říkáš, manžel by změnil zaměstnání a já bych pracovala na větší úvazek, tak bychom měli podstatně méně peněz a děti bychom si mezi sebou pinkali jak míč, kdo by měl momentálně chvilku času. Tak to děkujeme, nechceme. A to nechci ty peníze z nějaké hamižnosti nebo abych si mohla nakupovat kožichy, klenoty a dovolené na Maledivách. Ale musíme se zajistit na stáří (spoléhat na státní důchod nelze), musíme kvůli tomu udělat nějaké investice, na které prostě z dvou menších úvazků neušetříme, a chceme, aby děti studovaly, což také něco stojí. Takže ty řeči o tom, jak se má zapojit i tatínek, vypadají hezky na papíře, ovšem ne vždy jsou v praxi výhodné.
Předchozí