Zaráží mě jeden fakt: před rokem jsme všechny bez rozdílu brali 3500 a nikdo nic, klid po pěšině. A najednou je na rodině obrovská diskuze, jak se nedá vyžít, jak vaří brambory s cibulí a že maminka nemůže vědět, co bude za tři roky atd. A co bude za čtyři roky taky přece vědět nemůže, taky jí nemusí dítě vzít do školky. Přijde mi, že mnohým by vyhovovalo brát tak 10 tisíc měsíčně až do nástupu do školy. A pak by se našli tací, kterým by 10 bylo málo a chtěli by délku mateřské alespoň do druhé třídy, aby mohli s dítětem chodit ze školy a do školy a učit se s ním. A tak by to mohlo jít dokola. Co se týká nemocných dětí, je politika státu dlouhodobě velmi špatná, těmto rodinám by měl finančně pomoci co nejvíce, protože tam žádná možnost pro matku jít vydělávat opravdu není. Tam je možnost buď živořit nebo dát dítě do ústavu, což je hrozné. Na to by jsme měly nadávat a za to by jsme měly bojovat, a ne si foukat bebíčka, že nám sebrali rok doma za pěkný peníz.
Předchozí