Po 10 letech léčby neplodnosti jsem se konečně dočkala miminka.Rozhodně nepatřím k lidem,kteří si pořídili dítě pro příspěvky,pořídila jsem si dítě z lásky v domnění,že mi stát dovolí se o něj postarat.Pracovala jsem v kuse 15let jako zdravotní sestra a z toho se rozhodně ušetřit na dítě nedá,protože i ta léčba něco stojí.Přítel mě opustil v 7.měsíci těhotenství,zbyla mi hypotéka na byt,který splácím z ubohého platu už 8let,a najednou se dozvím,že vlastně nedostanu nic.Nejde o to,že je mateřská nízká,člověk se uskromní,ale jde o to,že se mám vrátit do práce,kterou mám 100km daleko,či sehnat práci na 1směnu-už se o mě perou:)-a dítě dám asi kam?Chtěla jsem být s ním,ne ho odložit do školky-a to v lepším případě.Nežádám o almužnu,žádám o důstojnou možnost se věnovat svému dítěti alespon v prvních letech.
Předchozí