Přidat názor k článku Nadané děti 1

HOlky,
tak ješě jednou, já udělala PRoficiency - Miriam - to není "zkouška pro au-pair" - sorry, opravdu ne. Dělala jsem jí tři dny - a mělo to asi pět částí, už si to nepamatuju - gramatika, esej, ústní zkouška - v té jsem diskutovala na téma reklamy a jejich dopad na společnost (ne na téma "vyměň plínku").
Lído, pedagogické minimum jsem absolvovala, dva roky psychologie atd. na UK na učitelském oboru taky, jeden rok jsem učila ruštinu. Učit umím. Samozřejmě - je troufalost říct, že umím skvěle anglicky (to nebudu umět nikdy, ale třeba jsem dokázala podle přízvuku určit odkud kdo v ANglii pochází... teď začínám tohle rozlišovat u Američanů) - ale určitě jsem uměla líp než ty tehdejší rychlokvašné angličtinářky.

Nechci je zatracovat - moje známá, ruština / čeština, třeba odjela o prázdninách na kurs do ANglie, protože měla pocit, že přeci nemůže dětem vykládat o jazyce a zemi kterou nikdy neviděla. Klobouk dolů - bylo jí přes padesát a na kursy chodila s mládeží... ale děsně si to užila... Prostě není učitelka jako učitelka....

Je to dneska totálně šuma fuk - ale já jsem angličtinu učit chtěla, a mohla a uměla - a nikdo o mě nestál... to radši měli prokádrované ruštinářky.... doufám, že tyhle důchodové babice, co angličtinu učily stylem "ví vérr dzérr yestrrdej" už vymřely... :-))