Myslím, že v některých případech není problém v mlíku. Některý děti (vč. toho mýho) prostě dudlík odmítají.
Když můj klouček ve 3. měsíci začal mít potřebu pít co 2 hodiny i v noci, prostě jsem to fyzicky nezvládala. Po dvou dnech (tedy spíš probdělých nocích) jsem byla doslova nemocná - dopoledne jsem zvracela, celý den mě bolela hlava a večer jsem jen bezmocně držela řvoučí mimčo v náručí a po tvářích mi tekly slzy (manžel bohužel zrovna ten den musel někam odjet a ani jeden jsme netušili, že už to nezvládnu). Bylo rozhodnuto, že na noc budu přikrmovat. Ale jak? dalších asi 14 dní jsme večer, co večer bojovali s flaškou, stříkačkou, lžičkou. Zkusili jsme nahradit Nutrilon odstříkaným mlíkem, aby chuť zůstala stejná a změnilo se jen "balení" - všecko marno, malej z flašky vytáh tak max. 10-20 ml, a to mu ještě půlka tekla po bradě.
Snažila jsem se to vydržet, co nejdéle, manžel mi hodně pomáhal, abych si mohla odpočinout přes den. Jakmile se nám přehoupl 4. měsíc nasadili jsme kaše, polívky a ovoce. Malej to zpočátku také odmítal, ale když jsem mu dala do ruky kousek jablka nebo mrkve na hraní, tak si ho žužlal a vzápětí potom se smířil i se lžičkou.
Předchozí