Máma nejsem, ale u Majdina článku se směju, už při tom předešlém mi přišla jako pohodářka.
Přiznávám, že já doma za život moc zásad nepoznala, až když zpětně hodnotím rozdíly mezi naší rodinou a jinými to vidím.
Na televizi jsem se dívala, kdy mě napadlo - neproseděla jsem u ní dny, ale měla jsem své oblíbené pořady a nic extra pošahaného ze mě nevyrostlo, posledních několik let ji vídám hodně sporadicky. A už v dětství jsem si víc oblíbila knížky (později kino a filmy na DVD).
Za mě jednorázovky nebyly, ale vzhledem k své povaze a dalším okolnostem se nevidím, jak peru hadrové plíny...takže u těch jednorázovek jednou pravděpodobně skončím taky.
A počítačové hry a další taškařice..no,součást naší doby, děcka od nich málokdo zcela izoluje, důležitý je najít akorát tu míru...
Občas mám pocit, že se některý věci strašně hrotí, asi jen subjektivní názor holky s celkem volnou výchovou, ale přiznávám, že některé věci, které se jinde dost řešily se u nás přešly - ale i přesto se nám naši věnovali mnohem víc, než v mnohých rodinách se ,,zásadovými a dokonalými" matkami..
Hezký advent.
Předchozí