Markéto, děkuju moc za povzbuzení :-). S těma náladama máš úplnou pravdu, napřed jsem byla asi týden v depresi ze sebe, z toho "co se mi stalo", připadala jsem si jak zneužitá, znásilněná nebo nevím, jak to popsat, prostě mě celý ten průběh porodu strašně zklamal.. Pak následovala radost z toho, že mám krásné zdravé miminko, pak zas depka, že jsem šitá "až na záda" a špatně se hojím a nekojím a jiní jo, pak zas dobrý, je to fakt nahoru dolu, nestačím se divit. :-))) Asi bych si potřebovala s někým pokecat a není s kým, manžel nemá čas... tak díky za tvou reakci.
Předchozí