Přidat názor k článku Snad nemáme děti jen proto, abychom dostávali příspěvky

Cílem celé řady diskutujících je přesvědčit matky, aby taky pracovaly. Jsem už starší ročník, zažila jsem socialismus, tam to bylo stejné, matky šly k pásu, děti do kolektivu. Jenže jesle i školky existovaly a odmítnout nesměly (odmítaly jen ty matky, co by stejně k pásu nešly, měly např. druhé dítě).
Že hodně dětí z této výchovy bylo deprivovaných, je nasnadě, jsem jedno z nich, Dodnes, když jdu kolem naší MŠ, chce se mi zvracet (doslova, přepadne mne to i když nad tím nepřemýšlím).
Nevím, jak je to u Kim v jihovýchodní Asii, ale když jsem se v té školce byla podívat, zhjistila jsem, že úroveň práce s dětmi se od těch dob příliš nezvedla - je to zacházení neosobní, necitlivé a program fádní, ti co se nudí a perou na koberci jsou trestáni. Dala jsem svéděti jinam a dojíždíme - stouply náklady - přesto, že školka je u nás za rohem. Jistě, můžem si stěžovat, ale dali byste své děti do školky, kde se hádáte s učitelkami? Navíc cit k dětem nikdo nezíská důtkou z odboru školství.
Ne každý má možnost předškolního zařízení, kde by jeho např. dvouleté dítě bylo spokojené a bez psychických problémů - aspoň tady v Čechách ne. Ostatně Kim, taky píšeš, že pracuješ z domu!

Ke všemu se vůbec nebere v potaz, že jaksi u každého dítěte je období, kdy jaksi není příliš vhodné, aby matka pracovala. Je to alespoň do jeho tří měsíců. Období se protahuje, má-li matka na starost děti dvě nebo dokonce tři.
Pěkně to tady kdosi popsal na Rodince před prázdninami. Zvládnout to možná jde, ale všichni se trápí. Matka je ve stresu, dítě má pocit, že je odstrkované, stoprocentní není péče o děti ani práce, nikdo si to neužívá a pocit radosti se v rodině vytrácí.