Přidat názor k článku Snad nemáme děti jen proto, abychom dostávali příspěvky

Že jde o Montessorku bylo zmíněno už v jednom z mých předchozích příspěvků, takže jsem si myslela, že je jasný v jaký zhruba oblasti se pohybujem. Ale to je jen základní kámen k vývoji, nikoli všeobjímající dogma, takže to stejně nehraje velkou roli.

Protože jsou děti, pro který je prioritou být s rodiči a žádný kvalifikovaný odborník to nenahradí.
Např. můj starší syn ve dvou letech nerozuměl základním slovům a pokud by přecházel od jedné osoby k druhé, neměli bychom přehled co se mu přes den dělo a na co navazuje, když spolu komunikujeme - potřeboval souvislou péči jednoho člověka (i tak byl pod vysokým tlakem neustálých nepochopení). Mladší měl období separační úzkosti. Jedna holčička od nás chodila do školky první rok s maminkou, protože po zkušenostech z nemocnic byla hysterická, kdykoli jí maminka zmizela z dohledu. Jiný dítě má sníženou imunitu. Některý elektivní mutismus - tam taky nikdo nenahradí rodiče.
Ale i kdybych přistupila na to, že většina dvouletých dětí vesele ráno zamává rodičům a nakráčí do školky, tak se nikam nedostanem, protože menšinu tvoří tisíce dětí, kterym by to hodně zkomplikovalo život a který já nejsem schopna ignorovat.
Prostě ať už je poměr jakejkoli, tak menšina je pro mě stejně důležitá a je třeba vytvářet podmínky i pro ni.


Mně se líbí co tu myslim psal Tom - je třeba mít výběr.