Neřekla jsem,že kariéra není důležitá,ale promiň,jsou důležitější věci.Nebudu se s Tebou tady hádat,nemám na to čas ani chut,ale Ty jsi člověk,který je zaměřen materiálně,pro mne jsou důležitější jiné věci.
Ty agresivní děti,o kterých jsi psala,tak nejsou to ty,ketré pak u psychiatrů říkají,že se jim rodiče nevěnovali,protože byli stále v práci?Ale je to fakt,zase se mohou pochlubit,že jezdili každý rok na dovolenou k moři.Já jezdila na Slapy a byla jsem tam šťastná.A moje dcera nepozná to,že pro mne bude důležitější práce než ona.Ono to možná tak není ani u Tebe,ale jak to to dítě má poznat?
Moje mamka byla v mém ranném dětství velmi nemocná a nemohla se o mne starat.Vychovávala mne babička.Mám s maminkou krásný vztah,ale v mém podvědomí jsem měla uložené,že mamka není se mnou,že mne opustila.To dítě těžko v té své hlavičce pochopí,že se matka prostě starat nemohla.A já mám dodnes problémy ve vztahu k lidem,protože mám podvědomý strach,že mne opustí,pokud nebudu dokonalá a neudělám pro ně vše,co po mne chtějí.A věř mi,to není zrovna dobrá devize do života.Ale jak říkám,to není téma pro tuhle diskusi.Přeji Ti,abys byla doopravdy šťastná v prostředí,ve kterém žiješ a které vytváříš i pro své děti.
Předchozí