Já krámuji pořád, lepím, stříhám, vyrábím z korálků - čím jsem starší, tím více krámuji :-)
Já jsem dceři ještě před narozením koupila prázdné, velké fotoalbum, kam se fotky vlepují(takové, co mívali naši rodiče jako rodinná alba, s průhlednými papíry přes každou stránku). Nelíbily se mi totiž knihy, kde je už předtištěno "můj první krok", "můj první zub", "mé první slovo" atd. Jednak spoustu těch věcí se nedá přesně zaznamenat a pak tam je plno fotek cizích dětí a já tam raději lepím své vlastní a děti mých přátel.
Vlepila jsem si tam fotky z UZ, fotku s bříškem, fotky dcery od narození, obtiskla tam její nožičky a sem tam něco napíšu, i když to čím dál více flákám. Taky jsem tam vlepila 2 dopisy v obálce, kdy dceři píšu, co mi momentálně běží hlavou a ten dopis je zalepený, takže nikdo neví, co v něm je. Ani já už ne. Dcera to jednou otevře a zjistí, jakou má máma schízu :-)
Bohužel, co mi dělá největší problém, je nechat vyvolat fotky, takže mám poslední z léta :-(
Předchozí