O současné reformě se říká, že by měla umožňovat větší flexibilitu a více motivovat maminky k návratu do práce. Když o ní ale víc přemýšlím, rozhodně mi takhle nepřijde. Mám tři hlavní výhrady
1) Výhrada č. 1: Nevratnost rozhodnutí. Je celkem jasné, proč není umožněno, aby někdo nejdříve dva roky bral nejvyšší mateřskou, pak změnil rozhodnutí, bral další rok střední částku a poslední částku nejnižší. Ale proč není umožněno, aby se z pomalejší varianty někdo rozhodl pro rychlejší? Kdo chce ve 22 týdnech riskovat, že za dva roky jeho dítě bude schopné nastoupit do školky nebo se nechat hlídat chůvou, popřípadně že bude na cestě druhý potomek? Kdyby bylo možné rozhodnout se z pomalejší na rychlejší variantu, bylo by tohle rozhodování snazší. Rozhodně by to flexibilitě pomohlo.
2) Výhrada č. 2: Nesmyslnost nejpomalejší varianty. Nechápu, k čemu tahle varianta vůbec je. Dobrovolně by si ji snad nikdo nevybral, vzhledem k tomu, že nejvýhodnější je prostřední varianta. Takže evidentně slouží jen k tomu, aby bylo možné přidělit maminkám, které jsou nezaměstnané, nebo studovaly, co nejméně peněz. Zrovna maminky, které už před nástupem na mateřskou měly problém sehnat práci, je snad ale úplně nesmyslné motivovat zůstat na mateřské 4 roky!
3) Výhrada č. 3: Podivnost přechodného období. Maminky, jejichž děti se narodily před květnem 2007, nemají šanci si vybrat nejrychlejší variantu, i kdyby pro ně byla výhodná a měly na ni nárok. Tím stát ušetří minimální prostředky, ale naštve spouty maminek, shodou okolností většinou střední třídy a tudíž často voliček ODS.
Podtrženo sečteno, tuhle reformu jsem "nepochopila". Je v ní hodně dobrého, ale detaily jsou natolik podivné, že si říkám, jaká skutečná motivace za ní byla.
Předchozí