Jak si tady pročítám, tak jsem zatím nenašla nikoho, kdo by tohle zažil u dvou dětí. Tak tě to třeba povzbudí.
Já měla první dítě jaksi náhodou, dlouho jsem se s těhotenstvím srovnávala i přes to, že budoucí tatínek to přijal výborně a dokonce jsme se vzali. Měla jsem strach, že to na něm zanechá nějaké následky a je to nakonec celkem pohodář. Druhé dítě bylo naprosto plánované, velmi jsme se na něj těšili celou dobu, o to víc mě překvapilo, že jemu se ale na světě vůbec nelíbí. První měsíc dost spal a pak to začalo. Řvával od rána až do desíti do večera, zdříml si 2x denně na 30 minut a i ze spánku kňoural. Noc potom byla dobrá. Hodně lidí mi říkalo, že mám dobré aspoň ty noci, ale ty dny byly na zbláznění. Doktorka to přičítala špatnému trávení, neodbrkl, prdíky, doporučila probiotické kapky. Velmi drahá investice, ale asi nám trochu pomohla, nebo to možná začalo ustávat samo. Teď jsou mu 4 měsíce, krom toho, že je naučený hodně se chovat, je už vcelku normální miminko.
Předchozí