Přidat názor k článku Pláč bez důvodu?

Hezky jste napsala, jak jste záviděla maminkám, jejichž dítka krásně spinkala. Naše dítko bylo to spinkající.
Já jsem ale byla ze začátku naprosto zmatená. Očekávala jsem, že si z porodnice přivezu řvoucí uzlíček, ke kterému budu muset pořád běhat ve dne v noci. A ono to jen "žralo" a "chrnělo". Já se bála, jestli je vůbec v pořádku, že se nijak moc neprojevuje. Pořád jsem si říkala, že to není normální. Ze začátku jsem se chodila pořád dívat, jestli vůbec dýchá.
Jinak mám také zkušenost "trpících sousedů" - i když musím konstatovat, že nám to zas tak nevadilo, protože jsme měli naše sousedy i přesto rádi. jejich dítko začalo ječet den co den v 18.00 a skončilo ve 22.00. Sousedka občas přiběhla na 10 minut na kafe, naprosto vyřízená a jen skučela "já se z toho zblázním, já se z toho zblázním". Asi Vás nepotěším, protože se opravdu o několik let později trochu zbláznila - ale kdo z nás je normální, že?