Ahoj tu knížku mi (zoufalé matce brečícího mimina) někdo půjčil v Aniččiných 2,5 měsících, nevěřila jsem, ale zafungovalo to (docela). Začala konečně hodně spát, ale brečet nepřestala (jen se to zmírnilo tím, že velkou část dne i celou noc prospala) :-) Teda ta knížka je napsaná děsně populisticky, ale tenkrát jsem byla vděčná za cokoliv. Dnes je dceři rok a 7 měsíců, vždycky brečí víc, než ostatní děti, ale zas je moc chytrá a strašně upovídaná :-) Brečení se o trochu zlepšilo, když začala lézt, pak zas když začala chodit a vyjadřovat se posunky, ale nejvíc zapůsobilo, když se naučila vyjadřovat se slovně. Já si tedy její pláč vysvětluu tím, že je hodně citlivá, potřebuje dostatek odpočinku, ale hlavně se potřebuje vyjádřit (a když nemohla, brečela frustrací...).
Předchozí