Přidat názor k článku Pláč bez důvodu?

Tohle vše jsem zažila nejen s dcerou, ale i s vnučkou a s vnukem... pouze můj syn spal od krmení ke krmení... dcera takhle šíleně brečela celé dny téměř 6 měsíců. Bylo to ale evidentně od bolavého bříška, měla prdíky, byla neustále nafouklá, bříško měla jako žába, pomáhalo trochu chování a přimáčknutí k tělu,kdy se prdíky uvolňovaly, nejhorší pro ni bylo ležení na zádech, to se napínala a brečela, až modrala. Nechat ji "vyřvat" vůbec nefungovalo, neměla jsem na to srdce, protože mi bylo jasné, že nebrečí jen tak, že by mě "trénovala", naopak bylo mi jí hrozně líto, když tak plakala - protože byly i světlé okamžiky, kdy jí bolest povolila - a pak to bylo nejroztomilejší dítě v širokém okolí, které se už od 2 měsíců smálo na každou tvář, která se nad ni naklonila, třeba i úplně cizí lidi, kteří na ní šišlali do kočárku..dcera švagrové byla o rok starší a ta spala po nakrmení do dalšího krmení, do věku několika měsíců snad spala pořád a švagrová se divila, že nestíhám domácnost...chodila jsem a uklízela a vařila s miminem na boku...škoda, že tehdy nebyly šátky! A něco podobného se opakovalo po téměř 30 letech s vnučkou a posléze s vnukem. Jedině můj syn spal dobře, ale bylo to nejspíš tím, že jsem ho odstavila v 6 týdnech, neboť jsem usoudila, že dcera brečela po mém mléce. A skutečně to vypadalo,že jsem měla pravdu, neboť jakmile jsem ho s těžkým srdcem odstavila, začal spát a spal a spal spokojeně celé dny. Moje vnoučata byla obě kojená zhruba do 10 měs. a také prakticky po celou dobu kojení plakala.. není to asi vždy pravidlem, někdy naopak prý děti pláčou po umělé stravě, ale v mém i dceřině případě to prostě bylo takhle. Jednou jsem jela s dcerou, synem a první holčičkou dcery na týdenní dovolenou, bydleli jsme na Horské Kvildě v penzionu a celý týden každý večer brečela tak, že sousedi nás snad museli nenávidět...to jí bylo 6 měsíců. A ráno se pak vesele na všechny v jídelně smála. Nakonec jsme to vyřešili tak, že jsme si koupili špunty do uší, aby se aspoň střídavě někdo vyspal... nezapomenu na pohled magistry v lékárně, když jsme tam vešli - my tři dospělí - syn nesl vnučku "na koníčku" a já jsem řekla: dejte mi prosím troje špunty do uší....Ale říkala jsem si: kdybyste to zažila, tak byste tak nekoukala...