Tak tohle jsme zažili s jedním dítětem... v porodnici záznam neklidné dítě klidná matka....když nebyl kojený řval, řval, měl výjimečně mohutný hlas, po kojení s ním 15min skákat v náručí nebo na balóně, kojit v intervalu 2-1h a to počítám od začátku do začátku ve dne v noci, do 2 měsíců spal natěsno zavinutý do pleny a ještě do zavinovačky zajištěný 2 kancelářskýma sponama, v tu dobu jsme bydleli v 1+1, takže se nedalo nikam odejít, spal jen v kočáře, takže denně 4h tůry v terénu, abych si aspoň trochu psychicky odpočala. Nic na něj nefungovalo, nikdo nepomohl, musela jsem to zvládnout. Kolem 5.měsíce začal mít krátké chvilky neřvaní a pozorování, ale nikdy nevypadal spokojeně. Zlom nastal v 7. měsíci, přestal tolik brečet a i hlas mu zeslábl, takže to nebylo tolik nervy drásající...no a teď je ve 2 letech báječnej, bystrej, usměvavej, opravdu klidnej, prospí celou noc od 22. měsíce, bezproblému vydrží v kočáře při nákupu, a když musí, zabaví se sám. Zabírá na něj vysvětlování a zdůvodňování. Lidi co nezažili nevěří, že byl kdy ubrečený mimino. Jen občas má tendence zneužívat pláč a vymáhat si tím věci, ale teď už se to dá lehce rozpoznat. Na prvních 7.měsíců vzpomínám jako na období temna a doteď z toho zbyla nepříjemná pachuť.
Předchozí