Přidat názor k článku „Zbit romskými spoluobčany“

nejdrive ta moje zkusennost ...
jednou, bylo mi asi pet let, jsem si hrala u babicky s detmi na prolejzackach, byli to sourozenci, bratranci a sestrenice.
jedna holcicka, na opacnem konci prolezacky, cca tri metry ode mne, spadla, nic se ji nestalo, docela nevinne sebou placla, ale rozplakala se. sla jsem k ni, chtela se zeptat jesti se odrela, ze bych s ni sla k babicce pro naplast, jak jsem to delal sama, kdyz jsem si odrela koleno (dooost casto )
zniceho nic jsem od jejiho starsiho bratra (byl asi tak o dve hlavy vetsi nez ja) dostala facku, ze jsem padla na zem. serval me, ze jsem jeho sestru shodila! az do te chvile jsme si spolecne hrali!!! ja jsem k nim ovsem presto nepatrila ...
odesli a ja jsem sla za babickou, brecela jsem kvuli tomu bezpravi tak, ze ze mne dlouho nemohla dostat, co se stalo. pak sla okamzite za rodici tech deti a dostalo se ji omluvy.
co nechapu, je, ze ty deti mohlo vubec napadnout me obvinit! nechci verit tomu, ze se uz narodily s takovym pokrivenym pohledem na spravedlnost. pak ale zbyva jen ta moznost, ze takovy model videli doma. (stalo se to na vsi s cca 200 obyvateli, tyto deti byli z jedne z mala rodin, ktere tam meli male deti.) myslim, ze zasadni chyby ve vychove se deji pred nastupem do skoly, v rodine, pak uz se neda moc delat, predevsim vnejsi spolecnost nemuze moc delat.
jak ale ma spolecnost mit pozitivni vliv na vychovu?
doplnuji, ze se mi podobna situace prihodila i pozdeji, ve skole, na facku jsem uz necekala, utekla jsem a od te doby si davala pozor. :-(
ano, samozrejme, i jine deti nez romske byly ke mne "osklive", ale jen romske holcicky na me kricely, ze si na me pocka jejich starsi bratr (otec, bratranec ...).
doma me vedli k pozitivnimu pristupu k romum, muj tata mezi romy mel pratele a jeho predchozi zena byla romka! jsem presedcena, ze jsem do zivota vstupovala bez predsudku ...