Přidat názor k článku „Zbit romskými spoluobčany“

Díky, Maceško, za článek, možná se skrze něj víc lidí koukne taky na sebe...Pořád se jen hledají důvody a příčiny na té druhé straně, ale jen málokdy taky u nás samých a pokud, tak je to o tom, "že oni začali první". Jenže, přesně jak už napsala Líza, tady už nejde určit, co bylo první a co následovalo, už je to ten začarovaný kruh. Tedy raději každý u sebe ho zkusme přerušit. Moje zkušenost je taková, že to jde, i když je to těžké a daří se jen na té nejosobnější úrovni... Taky se stalo, že se k nám na sídliště (Praha) přistěhovala romská rodina, a to ta z těch hodně vyloučených - no ale můžou snad děti za to, do jakých podmínek se narodí? Nikdo s nimi nekamarádil, děti vzájemně na sebe jen pokřikovaly, rodiče je odtahovali od těch "cikánů"... Jednou moje dcera (tehdy 9) přišla s tím, že jen tak z ničeho nic do ní Simona (romská holčička) vrazila, až spadla do křoví a že si s tím neví rady, ať to jdu nějak řešit. Nikdy dříve jsem nic takového nemusela dělat, dcera vychází se všemi dobře. Šla jsem tedy, zkoušela se Simonou promluvit, jen mlčela. Řekla jsem si své a odešla doufajíc, že to snad bude stačit. Za nějaký ten týden se to opakovalo, tak jsem vyrazila ven znovu, že to případně zkusím i s rodiči. Na holčičku jsem narazila venku, jak je na balkoně bytu, kde bydleli, rodiče sice nezavolala (pak jsem se dověděla, že prý jeli v drogách, tak možná to bylo i dobře) a mě nějak "osvítil duch svatý", napadlo mi říct, že moje dcera proti ní nic nemá, že se kamarádí s každým, i s Romy... a že si na to podáme ruku a "e-li to kopyto, platí to". To slyšela prvně a zalíbilo se jí to, začala se mnou mluvit, ruku jsme si podaly a sama od sebe řekla, ať dceři vyřídím, že se jí omlouvá. Od té doby nás vždy zdálky zdravila a žádný konflikt se neopakoval.Když jsme se potkaly, napadlo mne, že se zeptám na nějaká romská slova, takže mě nějaká naučila a vždy kontrolovala, jestli si je ještě pamatuji. Po pár měsících se rodina odstěhovala, prý neplatili nájem a byli v bytě načerno. Kdoví, kde ta holčička skončila... Co jsem si z toho odnesla je to, že ta "agresivita", kdy rozdávala rány jako první, vznikla možná taky proto, že od ostatních dětí (i dospělých) nic moc jiného asi nepoznala.