Pár let jsme s manželem bydleli na Vinicích, to je čtvrť v Plzni kde bydlí dost vysoké procento cikánů (taky mi "cikán" nezní jako nadávka, když jsem byla malá tak se slovo "Rom" vůbec neznalo). Vždycky jsem se na ně usmála, a nikdy jsem neměla problém. Na cestách, na zastávce, doma, v noci... Naproti v paneláku, pravda, měli puberťáci vystrčené rádio v okně a každý den jsme měli nedobrovolnou "diskotéku". Ale úderem desáté divadlo skončilo a bylo to. V našem paneláku žádní nebydleli, tak byl čistý, když jsem šla na návštěvu o pár ulic dál tak to tam bylo počmárané, neudržované, smradlavé a zaházené odpadky... Ale co do slušnosti jsme nikdy neměli potíže ani konflikty.
Taky jsme mezi nimi měli přátele, kteří bydleli v jednom z těch špinavých paneláků, ale doma měli naklizíno a voňavo. Takže ono to s tou jejich kriminalitou a nepřizpůsobivostí (a leckdy i nepořákem) opravdu nebude tak jednoznačné, jak tu někteří píšou...
Maceško, fandím Ti za Tvojí odvahu a otevřené srdce. Přeju moc sil a radosti...
Předchozí