Přidat názor k článku „Zbit romskými spoluobčany“

Ostražitost není totéž co odsouzení. Ač proti Romům nic nemám, taky se budu cítit nesvá když se kolem mě začnou srocovat po setmění a nikde nikdo kolem nebude. Stejně jako radši uteču např. před opilými fanoušky jdoucími z fotbalového utkání. Ale to mi nebrání, abych viděla lidskou hodnotu v každém člověku, a hledala ji i u Roma, když se s nějakým setkám.
Někde jsem slyšela takovou hlášku (asi v nějakém filmu) - Mojí důvěru má automaticky každý - ale běda tomu, kdo jí ztratí, ten jí znovu získá těžko. A já si říkám, proč takhle nepřistupovat i k Romům? Možná můžu být ostražitější, ale dokud mě ten konkrétní člověk nezklame, tak proč mít přímo nedůvěru? Proč by se měl snažit dvojnásob, aby získal mojí důvěru? I když mu mnozí soukmenovci udělali ne právě dobré jméno