Přidat názor k článku „Zbit romskými spoluobčany“

Představte si, jak těm lidem musí být, když nastoupí do tramvaje a někdo si rychle připlácne kabelku k sobě...opravdu bych vám to přála zažít, myslím, že je to jedno z největších ponížení, jaká může člověk zažít. A věřte, že to spousta Romů dnes a denně pociťuje: na úřadech, mezi lidmi v tramvaji-už od dětsvtví, viz. titulní případ. Kdybyste se Vy narodila jako Romka, dokázala byste prožít celý svůj život obklopená stejnými projevy nedůvěry, aniž by vás to poznamenalo - nebo spíš: aniž byste měla trauma na celý život? Spousta z nás si pamatuje i malá příkoří ze školky, lížeme si po letech i ty nejmenší ranky, a po "iných" chceme, aby žili stejně jako my (tzv.etnocentrismus, velice nadřazený postoj), aby splynuli co nejvíc s našimi kulturními vzorci, a zároveň zůstali psychicky a emocionálně zcela nedotčeni záští, s níž se potkávají na každém kroku. Romové jsou součástí naší společnosti od 14.století, písemné prameny potvrzují mnoho příkladů jejich pokojného, avšak neasimilovaného soužití s majoritním obyvatelstvem...zlom a kriminalita nastal vždy společně s režimy, které přinesly represivní opatření, vč. práva střílet Romy na potkání beztrestně. Doložené jsou i případy velkých mystifikací, monstrprocesů s Romy coby lidožrouty apod., které se po jejich odsouzení ukázaly být vykonstruované...jinakost vždycky děsila a Romové dostali nálepku černokněžníků a neznabohů nedlouho po příchodu do Evropy...měli jiný jazyk, vzezření i víru, což byl ve středověku dostatečný důvod k definitivnímu odsudku. Kolo, které se tehdy roztočilo, se nedalo zastavit, stigma trvá dodnes, a já se domnívám, že snad konečně přišla příležitost ten začarovaný kruh přetnout...aspoň podle spousty překvapivě rozumných a střízlivých názorů tady mezi vámi. Mám radost. :)