Přidat názor k článku „Zbit romskými spoluobčany“

Hanko,

já jako malá měla na základní škole spolužáka cikánka. Bydleli v maringotce, kterou mli zaparkovanou na zahradě. Vždycky když byl Luboš nemocný, mohli jsme s epřetrhnout, abysme mu mohli donést úkoly. Byla to pro nás úžasná exotika. Luboš měl jednu starší sestru, obě děti chodili s námi na ZŠ, jejich rodiče nikdy nechyběli na třídních schůzkách. Dnes (více než 20 let po ukončení ZŠ) je Luboš ženatý, bydlí na jednom pražském sídlišti, má dva syny, chodí do práce (živí se jako řidič u jedné firmy) a celá jeho rodina žije normálně, dodneška se občas vídáme, takže mám informace. No a já bydlím na malé vsi, kde žijí i tři cikáncké rodiny a všechny jsou v pohodě. Jedni jsou zemědělci, obdělávají obrovské pole, ostatní pracují a děti chodí normálně do školy. Nikdo z těch, koho jsem zde popisovala není adoptovaný. takže slušný vs. neslušný není dáno adopcí. Samozřejmě, že jsem potkala i hodně romů z té druhé, nepřizpůsobivé skupiny, ale snažím se na všchny nahlížet bez předsudků, možná právě proto, že sama znám i ty slušné. Chápu, že kdo slušné cikány nezažil, bude žít bez předsudků těžko.