Přidat názor k článku Trocha smutku

Ahoj vsem. Je to týden, co jsme v 11 týdnu těhu prišli o naděje. Zamlklé těhotenství a dal uz vite co se deje.
Je mi moc smutno, a bojim se jake bude dalsi těhotenství, i když tomu nechame čas a v lete se uvidi. Tělíčko a příroda si to nakonec stejně všechno zařídí po svém.
Po narkoze jsem brečela asi dve hodiny, nešlo to zastavit a ty emoce musely ven. Jsem tyden doma, normalne bych delala vsechno možny, jen me ted nic nebavi, trochu se plížím celym bytem a snažim se usmivat a tesit se na spoustu novych veci. Jen me pořád napadá, že ted jsem mohla byt krasna těhu a nic.

Když čtu všechny články, zjištuji, že jsem to vlastně podvědome tušila. Před 14 dny me přestaly studit nohy, bolet hlava a prsa. Na ultrazvuku bylo mimi o dva tydny menši, ale nebylo nic vidět. Tyden na to jsem se nafoukla a začala špinit, tak jsem hned jela na pohotovost a tam potvrdili, že mimi netluče srdičko. Vydržet do druheho dne na potvrzeni a nasledne druhy den na kyretáž bylo šílené, ale je to za mnou a za chvíli bude snad ještě vzdálenejší a vzdálenější.

Tak držím palce všem snažilkam a budoucim mamkam i jejich mužům, snad mate to stejne štěstí mít vedle sebe takovou oporu jako ja.